Hospodaření státního rozpočtu za rok 2020 končí suverénně největší „sekerou“ v historii veřejných financí České republiky. Výsledný schodek 367,4 miliardy korun byl ještě začátkem minulého roku zcela nepředstavitelný. Kvůli pandemii koronaviru se však stal skutečností. Důvodem jsou zejména dotační programy pro firmy a podnikatele, ale také nákup ochranných prostředků nebo jednorázový příspěvek pro důchodce ve výši 5 tisíc korun.
Podle údajů pokladního plnění za loňský rok skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Jedná se o nejhorší výsledek v novodobých dějinách naší země. Oproti původnímu čtyřicetimiliardovému schodku jde tak o zásadní rozdíl. „Skutečný schodek státního rozpočtu se výrazně odchýlil od všech plánů, které byly v průběhu roku několikrát upravovány. To ukazuje, že vláda měla jen mlhavé představy o skutečných dopadech koronaviru na příjmy a výdaje státní pokladny,“ tvrdí hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jsou důvodem odklady plateb na sociálním pojištění, program Antivirus, zrušení minimálních záloh pro živnostníky nebo například nižší objem platů a mezd. Za rekordním schodkem stojí také nižší výběr na dani z přidané hodnoty (DPH).
„Pokladní plnění státního rozpočtu odhalilo fatální selhání vlády při řízení státní kasy. Přestože byl rozpočet několikrát předěláván, stejně se zásadně odchýlil od svého plánu. Jako by státní finance řídil koronavirus a nikoli vláda,“ upozornil Křeček.
Na podporu ekonomiky v souvislosti s koronavirovou krizí šlo v roce 2020 ze státního rozpočtu celkem 216,5 miliardy korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Objemově největšími položkami v rámci této pomoci byly programy Antivirus A a B (23,7 miliardy korun), zvýšení platby státu za státního pojištěnce (20,9 miliardy korun), jednorázový příspěvek důchodcům – tzv. rouškovné (15 miliard korun) a nákup ochranných prostředků a jiné výdaje v souvislosti s covid-19 jako vakcíny či testy (14 miliard korun).
„Nad enormním schodkem státního rozpočtu a celý veřejných financí jistě nelze jásat. Objektivně řečeno, prakticky jakýkoli výraznější nárůst veřejného zadlužení je varovný. A to před sebou Česko stále hrne nutnost uskutečnění důchodové reformy či reformy financování veřejné zdravotní péče,“ vysvětluje hlavní ekonom Trinity bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
