Vyhnout se negativním myšlenkám a depresivním pocitům je v současné době koronavirové velká výzva. Mnozí z vlastní zkušenosti víme, že když jsme nešťastní, obvykle se nám nedaří v práci ani soukromém životě. Jaké je ale řešení takové situace? Podle behaviorální vědy o štěstí bychom se měli vyhýbat jistému typu myšlenek, prozradil manažer Tony Ewing v americkém časopisu Forbes.
Na základě vědeckých poznatků existuje minimálně jedenáct věcí, o které se šťastní lidé nezajímají:
- Hledání štěstí jako životní cíl
I když to zní zvláštně, výzkumníci zjistili, že pokud se silou mocí snažíme dosáhnout štěstí, obíráme se o něj. Z jedné studie vyplynulo, že lidé, kteří se snaží navodit si pocit štěstí například tím, že sledují zábavné filmy, se následně často cítí zklamaní. Bývají depresivnější než ti, kteří podobné filmy nesledují, ale namísto nich čtou zprávy. Výzkumníci proto navrhují, že alternativou by mělo být žít naplno v současném okamžiku a aktivně nevyhledávat šťastné zážitky.
- Je jim jedno, kdo za to může
Jedním z nejlepších způsobů, jak šťastní lidé dokáží zredukovat stres, je to, že nikomu – ani sobě – nepřipisují vinu za jisté věci. Vědci zjistili, že ti, kteří pravidelně někoho obviňují – a to i v případě, že je to zasloužené – trpí mnohými zdravotními problémy způsobenými stresem. Nové výzkumy dokonce vyvrací i některé předešlé široce uznávané závěry o sebeobviňování. V minulosti psychologové – například Sigmund Freud – tvrdili, že obviňování sebe samého vede k depresím.
Nedávná zjištění odborníků však tento pohled podkopávají. Zjistili totiž, že sebeobviňování by mohlo být v jistých situacích chápáno jako obranný mechanismus, kdy deprimovaný člověk zřejmě v minulosti vhodně neakceptoval vinu. Mnozí šťastní lidé svého stavu dosáhnou díky tomu, že jednoduše neřeší, kdo je vinen.
- Neřeší, že změna přináší ztráty
Nepřítelem změny je naše neschopnost nechávat věci plavat. Vědci z univerzity v Yale, kteří zkoumali lidský mozek, zjistili, že čím silněji jsme připoutáni k vlastnictví věcí, tím více se stresujeme, pokud bychom je měli ztratit. To nás – přirozeně – vede k tomu, že změny neradi akceptujeme. Tím ale vzniká bludný kruh.
Pokud jsme negativně nastaveni ke změnám, nechceme vyzkoušet nové příležitosti, které nám unikají, tím se náš život ještě více zhoršuje. „Nevyléčitelně“ šťastní lidí si naopak uvědomují, že ztráta je někdy nevyhnutelná, abychom si vytvořili prostor pro nové věci v životě.
- Netrápí je pocit, že něco propásnou
Strach z toho, že vám něco uteče (fear of missing out, zkráceně FOMO), se stal oblíbeným tématem diskuzí obzvláště ve vztahu k teenagerům. FOMO přitom vede k úzkostem, depresím a stresu. Studie ale zároveň ukazuje, že FOMO může být také motorem štěstí, zejména pokud teenagery motivuje k tomu, aby se více socializovali.
Někdo by proto mohl tvrdit, že jde v podstatě o dobrou věc. Ale jak vám jistě potvrdí téměř každý teenager, vytvářet a udržovat si společenské kontakty je jejich největší výzvou. Pokud v tom totiž selžou, výsledkem může být deprese nebo dokonce něco horšího. „Nevyléčitelně“ šťastní lidé ale takovou hru nehrají vůbec. Na to, co jim uteklo, se dívají tak, že to bylo zřejmě něco nepotřebného.
- Neřeší konspirace
Už jste asi pochopili, že stres, úzkost a štěstí spolu úzce souvisí. Všeobecně lze říct, že stres ničí štěstí. A jen málo věcí stres podněcuje tak, jako konspirace. Několik studií ukázalo, že pokud někdo věří konspiracím, projevuje se u něj stres. A ten zároveň vede k tomu, že ještě více věří konspiracím. Pokud jste ve stresu a napětí, je pravděpodobnější, že uvěříte tomu, že tam venku jsou nějací zlí lidé, kteří vás chtějí dostat. Šťastní lidé proto konspirace nesledují.
- Nechovají v sobě nenávist
Pokud vůči někomu pociťujete zášť, je to podobné, jako kdybyste někoho z něčeho obviňovali. Zášť má negativní vliv na zdraví i psychiku člověka. Výzkum prestižní Mayo Clinic ukázal, že pokud odmítnete nenávist a lidem jednoduše odpustíte, má to množství pozitiv. Například budete mít zdravější vztahy, zlepší se vám mentální zdraví, budete méně úzkostliví, vystresování a méně nepřátelští k lidem. Budete mít zdravější sebevědomí, nižší tlak a méně příznaků deprese. Pokud vás nepřesvědčí tyto benefity, tak už zřejmě nic.
- Nezávidí
Jedna fascinující studie ukázala, že lidé, kteří závidí, jsou lakomější. Na druhé straně ti, kteří neřeší co vše mají jiní lidé, jsou štědřejší a šťastnější. Samozřejmě štědrost a štěstí jsou spojeny dlouhodobě. Překvapující ale je, že štědrost – pokud ji pohání snaha najít štěstí, ale přitom jsme pořád závistiví – je méně efektivní při vytváření a udržování pocitu štěstí.
- Netrápí je, jak na lidi působí
V jedné studii vědci zjistili, že ženy, které se trápily proto, aby nevypadaly ignorantsky a nevzdělaně, pracují mnohem více než muži. A to pouze proto, aby všem dokázaly, že to tak není. Takový postoj však vytváří více stresu a přirozeně taky větší pocit neštěstí. Klíčem ke štěstí je netrápit se tím, zda si o vás někdo myslí, že jste nevzdělaný nebo neschopný.
- Nebojí se o svou budoucnost
Behaviorální studie z období pandemie ukázaly, že mnoho duševních onemocnění souvisí s tím, že se lidé obávají o svou budoucnost. Ironií je, že ať už se trápíte jakkoli, nijak svou budoucnost nezměníte. Pokud chcete být šťastní, netrapte se tím, co bude. Nedokážete to totiž předpovědět a ani změnit.
- Neřeší zlomyslnosti
To, co dělají druzí lidé, nás může znepokojit. Obzvláště, pokud dělají něco zlého. „Nevyléčitelně“ šťastní lidé to ale neřeší. To samozřejmě neznamená, že neřeší ani situace, kdy oni sami někomu udělali něco špatného. Výzkumníci zjistili, že pokud jiným nějak ublížíme a ignorujeme to, naše podvědomí nás brzo začne „užírat“ a jsme nešťastní. Alternativou je snaha se upřímně vyrovnat s danou situací, a to i přesto, že je nepříjemná.
- Netouží být známí, bohatí ani navěky krásní
I v tomto případě jde o kombinaci výše zmíněných mechanismů, jak se s některými situacemi vyrovnat. Štěstí není životním cílem, není proto třeba se trápit tím, že se věci mění. Šťastní lidé neřeší žádnou změnu, ale změnu vidí v sobě. Ať už jde o pohled na bohatství nebo vzhled.
Tím nechceme říci, že šťastní lidé jsou stoici, pouze jednoduše a aktivně řídí své emoce. Zároveň nechceme říci, že by lídři měli přebírat odpovědnost za štěstí jiných lidí. Namísto toho se mohou snažit povzbudit své kolegy a podřízené, aby se jednoduše vyhnuli tomu, čemu se vyhýbají i „nevyléčitelně“ šťastní lidé.
