Nezaměstnanost na konci loňského roku stoupla. Podle Ministerstva práce a sociálních věci dosáhla v prosinci 2020 úrovně rovných čtyř procent. Bez práce je tak nejvíce lidí za více než poslední tři roky. Od září 2017 až do listopadu 2020 se totiž držela soustavně pod úrovní čtyř procent. Vyšší míru nezaměstnanosti mělo Česko naposledy v létě 2017. Podle ekonomů je důvodem především současná pandemie koronaviru.

V evidencí úřadu práce bylo v poslední den loňského roku celkem 291 977 uchazečů o práci. Meziročně je to o více než 76 tisíc lidí více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných, informovalo v pátek Ministerstvo práce a sociálních věcí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v závěru minulého roku 273 758 dosažitelných uchazečů o práci.

V prosinci mírně stoupl také počet volných pracovních míst. Konkrétně je to o 610 více než v listopadu, naopak v porovnání s minulým rokem je volných míst o 22 375 méně. Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (81 719), ve Středočeském (59 628), v Jihomoravském (29 268) a Plzeňském (27 764) kraji. Opačná situace je v okresech Karviná, Ústí nad Labem, Sokolov, Bruntál, Jeseník, Děčín, Most, Blansko, Hodonín a Přerov, kde počet zájemců o práci převyšuje množství nabízených pozic. Největší problém je pak na Karvinsku. O jedno volné místo tam „soupeří“ více než osm lidí bez práce.

V růstu míry nezaměstnanosti se odráží pochopitelně zejména pandemická situace, která způsobuje propouštění v sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy. Zároveň je však patrný také nástup zimní sezóny, která každoročně zapříčiňuje nárůst míry nezaměstnanosti z důvodu omezování pracovních činností v exteriéru, tedy v zemědělství, v lesnictví, v povrchové těžbě či ve stavebnictví.

„Prosincová čísla potvrzují, že pandemická krize tíživěji zasahuje ženy než muže. Od ledna do prosince 2020 stoupla míra nezaměstnanosti žen z rovných tří procent na 4,1 procenta, tedy o 1,1 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů ovšem za stejnou dobu vzrostla jen z 3,1 na 3,9 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu. Klíčovým důvodem je právě to, že pandemickou krizí je předně zasažen sektor služeb, v němž jsou ženy zastoupeny v porovnání se dalšími sektory typu průmyslu v srovnání s muži výrazněji,“ popsal hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle dat Eurostatu se ale míra nezaměstnanosti v Česku drží na nejnižší úrovní v celé Evropské unii. „Růst nezaměstnanosti způsobují restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Ta omezují počty pracovních pozic v nuceně uzavřených provozech. Díky programům na podporu zaměstnanosti však nedochází k masovému propouštění. Nezaměstnanost v naší zemi se tak stále drží na nízké úrovni,“ vysvětlil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Křeček zároveň upozorňuje, že některé pracovní pozice jsou neudržitelné a přežívají jen díky státní podpoře. „Jakmile budou programy na podporu pracovního trhu ukončeny, hrozí, že nezaměstnanost bude narůstat rychlejším tempem než doposud,“ doplnil ekonom.