Míst, ve kterých se můžete projet koňmi taženém kočáře, je v Česku poskromnu. O to více vás překvapí, že vedle Prahy, Karlštejna, Mariánských Lázní, Karlových Varů, Hluboké nad Vltavou či Lednice si tento unikátní zážitek můžete dopřát ve Fryštátu, historickém centru uhelné Karviné.
Už celých patnáct let se můžete svézt v kočáře taženém koňským spřežením v historickém jádru Karviné. To je plné kulturních památek a zajímavostí. Kočí Walter Broda na své zákazníky čeká před Fryštátským zámkem každý pátek a sobotu po celý červenec a srpen od 15 do 18 hodin.
Kvůli většímu zajmu je lepší si projížďku předem rezervovat osobně nebo telefonicky v městském infocentru. Připravte si peníze, jízda vás ale zcela jistě finančně nezruinuje. Třicetiminutová projížďka vyjde na dvě stě korun, ta hodinová pak dvakrát více. Platí se ovšem za celý kočár, nikoli za osobu.
Pan Broda vás se svými koňmi proveze opravdovým unikátem regionu. Kdo by čekal v uhelném městě v průmyslovém regionu takový klenot?
Zámek Fryštát
Není tomu tak dávno, co na území dnešní Karviné stála celkem tři honosná šlechtická sídla, zámek Fryštát ovšem zůstal jako jediný. Zámek Solca částečně shořel v roce 1944, když jej okupovala německá vojska. Kvůli poddolování však nakonec musel v roce 1953 k zemi definitivně. Na zámku Ráj sídlila po válce nemocnice. Nejprve se zřítila celá chodba, pak zámek vyhořel a v roce 1980 jej srovnali se zemí.
Empírový fryštátský zámek se jako tehdejší sídlo MNV dochoval dodnes, po revoluci prošel nákladnou rekonstrukcí a mezi lety 1997 a 2003 se postupně otevřel veřejnosti. Dnes nabízí dva zámecké okruhy, jeden v hlavním křídle, druhý ve vedlejším – tzv. Lottyhausu, se kterým je zámek spojen dřevěnou krytou chodbou v prvním patře.
Empírový zámek Fryštát | FOTO: Milan Haluška
Příležitostně se zařazuje do nabídky i další okruh, který vás z hlavní budovy vezme krytou chodbou v prvním patře do přilehlého gotického kostela Povýšení sv. Kříže, ve kterém byly v nedávné době objeveny vzácné fresky.
Za zmínku stojí i stálá expozice Národní galerie v Praze v přízemí Lottyhausu, která nabízí asi padesát obrazů a soch českých umělců 19. století včetně děl Antonína Mánesa, Julia Mařáka, Mikoláše Alše, Františka Ženíška či Antonína Chittussiho.
Zámecký park
Původní zámecký park v anglickém stylu, dnes park Boženy Němcové, se svého založení dočkal v roce 1804, když byla dokončena empírová přestavba zámku. Rozprostírá se na ploše třiceti šesti hektarů a z doby jeho založení se dodnes zachovaly některé vzácné stromy a původní aleje.
Dnes v parku najdete amfiteátr, velký dětský koutek, zámeckou oboru či areál Lodičky, kde se konají různé kulturní akce. Půjčit si zde můžete za pár korun i pramici, se kterou si na slepém rameni řeky Olše užijete spoustu zábavy.
Zámecká obora v parku Boženy Němcové se původně rozkládala na ploše 23 hektarů a pořádaly se zde panské hony. Ten nejvýznamnější se konal v roce 1877 za účasti korunního prince Rudolfa. | FOTO: Milan Haluška
Lázně Darkov
V těsné blízkosti zámeckého parku se nachází park lázeňský. Darkovské lázně zahájily svůj provoz roku 1867 a fungují dodnes. Vyhlášená jodobromová solanka se používá k léčbě pohybových, neurologickým či gynekologických problémů, léčbě oběhového systému nebo kožních onemocnění.
V historickém parku najdete několik budov od Starých lázní, přes secesní Společenský dům či funkcionalistické sanatorium, před kterým protíná řeku železobetonový obloukový most z roku 1925.
Takřka vedle zámeckého parku se rozprostírá lázeňský areál. Počátky Lázní Darkov se datují k roku 1867, kdy zde byla zahájena první lázeňská sezóna. | FOTO: Milan Haluška
Šikmý kostel
Když už do Karviné zavítáte, nezapomeňte navštívit i kostel sv. Petra z Alkantary. Nachází se na hlavním tahu z Ostravy do Karviné a nemůžete si jej nevšimnout. Kvůli poddolování totiž klesl o 36 metrů a od své kolmé osy se naklonil o 6,8 stupně. Jedná se tak nejen o nejšikmější budovu v Česku, její šikmost je dokonce větší než u známé věže v Pise. V poslední době se díky románům spisovatelky Karin Lednické stává čím dál více oblíbenějším cílem turistů.
