Ve Spojených státech se chystají zavést novinku, kterou by jistě uvítalo množství lidí v Česku. Návrh zákona z dílny progresivních demokratů počítá se zavedením takzvaného bezpodmínečného zaručeného příjmu, a to hned v celé zemi.

Dospělí Američané by si přišli na 1200 dolarů měsíčně, v přepočtu na necelých 26 tisíc korun. Peníze mají jít i dětem. Těm by na účtu každý měsíc přibylo 600 dolarů, tedy zhruba 13 tisíc korun.

Slušný balík by dostal každý, kdo vydělává méně než 75 tisíc amerických dolarů (1,6 milionu korun) ročně. Zaručený příjem má tak putovat k lidem, kteří pracují za méně než 135 tisíc českých korun za měsíc.

V podstatě jde tedy o garantovaný příjem. Má jít o životní minimum, které by se vyplácelo ze státního rozpočtu pouze za „existenci“ člověka, nikoli za práci. „Chudoba je volba. Příliš dlouho jsme řadili nekonečný růst na první místo, zatímco miliony lidí jsou bez domova, hladoví nebo bez zdravotní péče,“ argumentuje demokratická kongresmanka Ilhan Omarová.

Podle ní pandemie odkryla velkou nerovnost. „Jako národ máme možnost zajistit, aby byly naplněny základní potřeby každého člověka. Tedy dostupnost potravin, bydlení a zdravotní péče,“ vysvětluje politička.

Zdá se, že rozdělování peněz bez práce se pomalu posouvá od ulítlé myšlenky k seriózním politickým návrhům. Čím dál více politiků tvrdí, že je potřeba zjistit, zda jde o cestu ke snížení chudoby a zmírnění nerovnosti.

Několik měst i okresů v celých Spojených státech už tento experiment uvedlo do praxe. Dosud byly schváleny dvě desítky pilotních programů, například v nejlidnatějším okrese USA Los Angeles County nebo ve městech Wausau a Gainesville.

Podobný experiment probíhá také v sousedním Německu. Bude trvat tři roky a zúčastní se ho 1500 obyvatel, 122 z nich dostává od června letošního roku každý měsíc 1200 eur (zhruba 30 tisíc korun). Zbytek účastníků tvoří skupinu bez základního příjmu. Celkově Němci za průzkum zaplatí 5,3 milionu eur, tedy téměř 135 milionů korun.

Kritici takových programů však tvrdí, že odrazují lidi od práce. Připomínají například situaci ve Spojených státech z minulého roku, kdy federální vláda v průběhu pandemie koronaviru zvyšovala měsíční dávky v nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé následně hlásili nedostatek pracovních sil při opětovném otevírání ekonomiky.