Dnes už se snad nenajdete nikdo, kdo by v posledních týdnech ani jednou nevyslovil jméno Vladimir Putin (69). A není se čemu divit, rozpoutal totiž nepochopitelnou válku na Ukrajině. Co však předcházelo jeho nástupu do prezidentského úřadu a jak se stal momentálně nejobávanějším člověkem na světě?
Vladimir Vladimirovič Putin sa narodil 7. 10. 1952 v tehdejším Leningradu, dnešním Petrohradu. Jeho matka Maria Ivanovna Šelomová pracovala v továrně a otec Vladimir Spiridonovič Putin nejdříve v sovětském námořnictvu a později jako předák ve fabrice na auta, napsal web Thoughtco.
O dědovi ruského prezidenta Spiridonovi Putinovi je známo, že byl osobním kuchařem Vladimira Iljiče Lenina nebo Josifa Vissarionoviče Stalina. Současný šéf Kremlu vyrůstal jako jedináček. A to i přesto, že měl dva bratry. Jeden však zemřel v útlém dětství a druhý byl rodině odebrán při obléhání Leningradu v průběhu druhé světové války.
Vladimir Putin se svou matkou Marií Ivanovnou Šelomovou v červenci 1958 | FOTO: Kremlin.ru / CC BY 4.0
O průměrnosti a běžnosti poměrů rodiny Putinových svědčí to, že žili ve společném bytě s dalšími dvěma rodinami, popsal Business Insider. To, co mladému Vladimiru Putinovi nedělalo problém, bylo studium.
Po absolvování základní školy nastoupil v roce 1968 na střední školu č. 281, která byla zaměřená na chemii, připomněl list New York Times. Šlo o jedinou svého druhu v zemi a dostali se na ni jen studenti s nejlepšími známkami. Absolventi měli zaručené místo na technické univerzitě.
Mladý Putin si proto myslel, že jeho kroky povedou do světa chemických rovnic. Později však zjistil, že ho skutečné zájmy vedou úplně jiným směrem. Zásadním způsobem k tomu paradoxně přispěl způsob vyučování na střední škole. Hlavní dominantou vyučování totiž byly argumentační dovednosti a debaty namísto biflování.
Putin se proto začal mnohem více zajímat o společenské vědy. Spolužáci na něj vzpomínají jako na cílevědomého a tvrdě pracujícího. „Tancovali jsme, povídali si o našich životech a bavili jsme se. I přesto byl Putin o něco dospělejší než my ostatní. Bylo vidět, že to je zodpovědný člověk, který chce, aby z něj něco bylo,“ vzpomínal podle listu New York Times na středoškolské časy bývalý spolužák Aleksandr Matveyev.
Ještě na středné škole se Putin začal aktivně věnovat i sportu, konkrétně judu. Údajně doufal, že napodobí sovětské agenty, které viděl ve filmech. Dnes je držitelem černého pásu a také národním šampionem v ruském bojovém sportu zvaném sambo.
Od studia práv do KGB
Špionážní filmy a pořady měl Putin rád od dětství. Když byl na střední škole, šel se proto ze zvědavosti podívat do ústředí sovětské tajné služby KGB a zeptal se, co má udělat, aby se mohl stát jejím členem. Bylo mu doporučeno, aby na sobě tvrdě pracoval a šel studovat právo. A přesně to i cílevědomý Putin udělal, napsal Business Insider.
V roce 1975 ukončil studium práv na Leningradské státní univerzitě s vyznamenáním. Ještě jako student se stal členem komunistické strany a zůstal jím až do jejího rozpuštění v prosinci 1991.
Studium univerzity bylo pro Putina z dlouhodobého hlediska významné ještě z jednoho důvodu, upozornil web Jagranjosh. Jedním z profesorů byl totiž Anatolij Sobčak, který se později stal primátorem Petrohradu. K jeho jménu se v příběhu ještě vrátíme.
Hned po skončení studia Putin nastoupil do KGB, kde působil jako důstojník zahraniční kontrarozvědky patnáct let. Podle expertů byla tato role rozhodující pro jeho další život. V roce 1985 byl vyslán do Drážďan v Německu, kde oficiálně pracoval jako překladatel.
Co skutečně v Německu dělal, dodnes není jasné. Někteří tvrdí, že zůstal zahraničním důstojníkem, který na Západě řídil informátory. Jiní jsou toho názoru, že hlavním úkolem Putina bylo dohlížet na východoněmecké občany, kteří se čím dál více vzpírali moskevskému diktátu.
Před čtyřmi lety se našla v německých archivech identifikační karta Vladimira Putina z roku 1985, která dokazuje jeho spojitost se Stasi, komunistickou rozvědkou Německé demokratické republiky. Současný mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však něco takového popřel.
This photo ID card issued to a young Vladimir Putin by the Stasi, East Germany’s secret police, pulls back the veil on one part of his tenure in Dresden https://t.co/5qY0IYRiaK
— The New York Times (@nytimes) December 13, 2018
Putin jako agent KGB v roce 1989 přihlížel pádu berlínské zdi a pádu komunistického režimu v zemích střední Evropy, který byl předzvěstí kolapsu Sovětského svazu. „Rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou dvacátého století,“ cituje Putinův výrok web stanice CBS News.
Politický vzestup
V roce 1990 se Putin z Německa vrátil do rodného Petrohradu, kde pracoval na své alma mater a na starosti měl externí vztahy. Právě v tu dobu se stal poradcem svého bývalého profesora Sobčaka, o kterém jsme v článku již hovořili. V té době už byl primátorem druhého největšího města Sovětského svazu, respektive Ruska.
Už v roce 1994 se Putin dostal na pozici prvního náměstka primátora Petrohradu. „Je mým nejspolehlivějším, nejzodpovědnější a nejpracovitějším asistentem“ tvrdil podle deníku New York Times o Putinovi Sobčak.
V roce 1996 se se svou manželkou Ludmilou Očeretnou a jejich dvěma dcerami přestěhoval do Moskvy, kde měla jeho kariéra rychlý spád. Hned po příchodu do hlavního města získal pozici zástupce Pavla Borodina, tajemníka Kremlu.
Tvrdou prací si vysloužil, že ho v roce 1998 tehdejší prezident Boris Jelcin jmenoval šéfem Federální služby bezpečnosti (FSB), která je nástupnickou organizací KGB.
Následně v srpnu 1999 Putina prezident Jelcin jmenoval premiérem. Poté, co na Silvestra stejného roku Jelcin nečekaně rezignoval na post hlavy státu, určil Putina dočasným prezidentem až do konání řádných voleb v březnu 2000.
Putin byl před nástupem do premiérského křesla poměrně neznámý. Rozhodné chování a nemilosrdné jednání při začátku druhé čečenské války proti tamním separatistům mu podle Deutsche Welle vytvořilo image silného kandidáta, který ctí právo a pořádek. A to byla po letech chaosu mezi obyvateli vítaná změna. Proto v prezidentských volbách vyhrál se ziskem 53 procent.
