Ruská agrese na Ukrajině trvá již téměř rok. Během něj ukázala Evropa i celý svět nebývalou vlnu solidarity – ať už finanční, vojenskou nebo humanitární pomocí. Důležitým a potřebným signálem pro Ukrajinu bylo udělení kandidátského statusu EU a udělení Sacharovovy ceny statečnému ukrajinskému lidu. V Evropském parlamentu jsme přijali více než 30 usnesení, která mimo jiné označují Ruskou federaci za stát sponzorující terorismus nebo požadují zřízení zvláštního tribunálu pro zločiny agrese proti Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru z 25. ledna o účasti Ruska a Běloruska na olympijských hrách jde však proti všemu, čeho jsme doposud dosáhli.
Evropský parlament přijal ve čtvrtek 16. února usnesení o roce trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině, ve kterém odsuzujeme „nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru umožnit ruským a běloruským sportovcům soutěžit na kvalifikačních závodech pro olympijské hry v Paříži 2024 pod neutrální vlajkou, což narušuje mnohostrannou izolaci těchto zemí, přičemž oba režimy tuto skutečnost budou využívat k propagandě.“
Desítky zemí vystoupily proti rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru. V pátek 10. února se 35 ministrů, včetně ministra Lipavského, virtuálně setkalo spolu s prezidentem Zelenským, aby se vyjádřili k podpoře Ukrajiny a sjednotili jejich požadavky pro zákaz účasti Ruska a Běloruska na olympijských hrách.
„Kdyby se na olympijských hrách zabíjelo a padaly rakety, pak víte, který národní tým by obsadil první místo… Pokud budou, nedej bože, olympijské principy zničeny a ruští sportovci se budou moci účastnit jakýchkoli soutěží nebo olympijských her, je to jen otázka času – než je teroristický stát donutí hrát spolu s válečnou propagandou,“ pronesl Zelenský během setkání.
Předseda Českého olympijského výboru, Jiří Kejval, by měl vyslyšet výzvu petice od iniciativy Dárek pro Putina, kterou jsem společně s 18,5 tisíci občany také podepsala a mnohem důrazněji se postavit za vyloučení Rusů a Bělorusů z olympiády. Podle mého názoru to je jediná možnost jak ještě osud Letních olympijských her 2024 zachránit. Olympiáda bude bez účasti Ruska a Běloruska nebo nebude vůbec.
Není možné, aby se Rusko, jehož válečná agrese stála život přes 200 ukrajinských sportovců, účastnilo olympijských her. Anastasia Ignatenko, Denys Sosenko, Atanas Ivanov nebo 11letá Kateryna Diachenko. To jsou jen některá jména atletů a trenérů, kteří se stali obětmi Putinovy války (osobní příběhy jsou zaznamenané na stránce Sports Angels).
Ať už bez vlajky nebo s ní – válečné zločiny Putina nezmizí vyvěšením „neutrální vlajky“ na olympijských hrách a nezabrání Rusku, aby hry využilo k politické propagandě. To stejné platí pro Lukašenka, jehož režim kolaboruje s Putinem od začátku války. Ostatně, operace pod falešnou vlajkou nejsou pro Rusko ničím novým a využilo ji i při napadení Ukrajiny.
Účast Ruska a Běloruska jasně podkopává principy, které stanovuje samotná Olympijská charta: „Cílem olympismu je postavit sport do služeb harmonického rozvoje lidstva s cílem podporovat mírovou společnost, která dbá na zachování lidské důstojnosti.“
Doufám, že se Mezinárodní olympijský výbor co nejdříve postaví za své vlastní principy a vyloučí Rusko a Bělorusko z účasti.
Autorka je europoslankyně za KDU-ČSL.
