Zaměstnance už brzy díky novele zákoníku práce čekají velké změny. Radikálně se změní způsob výpočtu dovolené, vzniknou nová místa pro lidi se zkráceným úvazkem a zvýší se třeba i odškodnění pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Část nového zákoníku začala platit koncem července, další změny se chystají od příštího roku.

Tři roky pracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí na úpravě zákoníku práce, první změny vešly v účinnost 30. července, ty nejzásadnější začnou platit 1. ledna 2021. Co nejzásadnějšího se pro zaměstnance mění?

Jedna z výraznějších úprav, která už platí, se týká komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud se zaměstnavateli nepodaří doručit zaměstnanci důležité dokumenty, jako je například výpověď, pracovní smlouva nebo třeba mzdový výměr, osobně, může je nově poslat poštou nebo přes datovou schránku.

Poštou jsou takové dokumenty doručeny na adresu, kterou zaměstnanec uvedl. Bude proto i v jeho zájmu, aby nahlásil vždy takovou adresu, na které je reálně k zastižení. Na případné vyzvednutí zásilky z pošty bude mít člověk 15 dní, pokud si ji v této lhůtě nevyzvedne, bude se přesto považovat za doručenou, v případě datové schránky na to bude mít 10 dní. Jde o tzv. fikci doručení a využít ji mohou i zaměstnanci v situacích, kdy naopak oni nejsou schopni doručit dokumenty zaměstnavateli – obvykle v případě, kdy se nenachází na místě zapsaném ve veřejném rejstříku. Zásilka je považována za doručenou dnem, kdy se ji pošta na adrese pokusí předat.

Tisíce navíc! O kolik byste si zrušením superhrubé mzdy polepšili vy?

Již platné změny se týkají také práv a nároků zaměstnanců vysílaných ze států EU. Pokud zaměstnanec stráví v hostitelském státě víc než 12 měsíců, musí vysílající podniky zajistit lidem takové pracovní podmínky, které jsou platné v členském státě, do kterého byl vyslán. Jedná se především o maximální délku pracovní doby, dovolenou, minimální mzdu apod.

Nový zákoník přináší úlevu také zaměstnavatelům – odpadne jim totiž určitá část administrativy. Například při ukončení dohody o provedení práce nemusejí nově vydávat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání. Výjimku tvoří ty dohody, které zakládaly účast na nemocenském pojištění nebo exekuci.

Jednou z nejvýraznějších změn, která začne platit od ledna, je nový způsob výpočtu dovolené. Zatímco dosud se odvíjela od počtu odpracovaných dní, nově se bude přepočítávat na hodiny. Místo dosavadních 20 dní tak bude mít člověk, který pracuje 40 hodin týdně, nárok na 160 hodin volna za rok. Novinka to bude především pro lidi, kteří mají různě dlouhé směny. Narovná se tím stav, kdy pro lidi bylo výhodnější vzít si dovolenou v ten den, kdy měli směnu delší.

Kolik si vyděláte na dovolené? Když se dobře naplánuje, tak i víc než v práci

Novela zákoníku práce podpoří také zkrácené úvazky, zavádí totiž vznik tzv. sdílených pracovních míst. O jedno místo se dělí dva lidé, kteří vykonávají stejnou práci, a střídají se na něm. Záleží přitom na nich, jak si pracovní dobu rozvrhnou, podmínkou je, aby v pracovní době bylo obsazeno alespoň jedním z nich. Pokud se nedohodnou, rozhodne o jejich pracovní době zaměstnavatel. Mělo by to usnadnit návrat žen po mateřské dovolené nebo práci seniorů, kteří už nechtějí pracovat na plný úvazek.

Nový zákoník myslí i na pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Doposud byli odškodněni minimálně částkou 240 tisíc korun, nově to bude minimálně dvacetinásobek průměrné mzdy. O jednorázovou náhradu budou moci žádat rodinní příslušníci nebo lidé v obdobném vztahu, kterým smrt způsobila újmu. Zvyšuje se také příspěvek na zřízení pomníku.