Bezmála 90 procentům lidí by kvůli nové práci nevadilo projít rekvalifikací, stěhovat se kvůli zaměstnání by naopak bylo ochotno jen méně než 20 procent lidí. Co všechno by byli lidé ochotni kvůli zisku nové práce podstoupit, zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Kývli byste na přesčasy nebo dlouhé dojíždění, kdyby vám to zajistilo práci? Sociologové zjistili, že lidé jsou kvůli zisku zaměstnání ochotni k daleko větším ústupkům než před dvěma lety, kdy výzkum prováděli naposledy. „Zvýšení míry ochoty přijmout práci s nevýhodnými parametry nepochybně odráží pesimistická očekávání veřejnosti vývoje trhu práce, která jsou spojená s koronavirem,“ vysvětluje Milan Tuček z CVVM.

Nejmenší překážkou pro přijetí nabídky zaměstnání je potřeba zaučení či rekvalifikace, na dalším místě je pak práce přesčas a případný pokles kvalifikační úrovně vykonávané práce. Za největší překážky lidé považují nutnost přestěhovat se, dojíždět denně několik hodin, horší pracovní podmínky, práci v cizině a nižší plat.

CVVM

Podle výzkumu jsou výrazně ochotnější přijmout určité nevýhody lidé, kteří mají strach ze ztráty stávajícího zaměstnání. Vliv má také dosažené vzdělání – například vysokoškolákům daleko méně vadí stěhování za prací, práce v zahraničí a delší dojíždění, akceptovat naopak příliš nehodlají zhoršené pracovní podmínky.

Jak to chodí na úřadu práce: Kdy se přihlásit a na co máte nárok?

Rozdíly jsou i v odpovědích mužů a žen. Mužům vadí hůř placená práce a částečný úvazek, ženy by od nové práce odradilo dojíždění, nutnost pracovat v zahraničí nebo přestěhovat se. A svou roli hraje podle sociologů také věk. „Respondenti nad 50 let jsou méně ochotni přijmout hůře placenou práci, pracovat o víkendech, dojíždět na delší vzdálenost, pracovat vyšším tempem, stěhovat se a pracovat v zahraničí,“ doplňuje Tuček.