Rozhodli jste se změnit místo nebo se porozhlížíte po svém prvním zaměstnání? Pak určitě stojíte před otázkou, jak napsat životopis. Poradíme vám, jak životopis strukturovat, co by v něm určitě nemělo chybět a jaké informace do něj raději vůbec nepsat.

Životopis je první věc, která se potenciálnímu zaměstnavateli dostane při výběru nových pracovníků do rukou. Právě proto je tak důležité, aby byl perfektní. Zapomeňte na psaní dlouhých slohů, v dnešní době nejlépe uspějete s přehledným strukturovaným životopisem, který najdete také pod výrazem curriculum vitae, zkráceně CV.

Ruku na srdce – žádný personalista v dnešní rychlé době nemá čas na pročítání velkého množství informací, dobře si proto předem rozmyslete, jaké schopnosti a dovednosti chcete v životopise vypíchnout. A i když tento typ dokumentu svádí tak trochu k předvádění a přikrášlování, rozhodně se nevyplácí v něm lhát. Pravda totiž dřív nebo později vyjde najevo – v lepším případě se jen ztrapníte u pohovoru, v tom horším můžete zavinit vážné problémy přímo při výkonu zaměstnání.

I když se zdá být strukturovaný životopis jen souhrnem odrážek, existuje několik základních kategorií, které byste v něm měli zmínit. Ideální je uvádět je v následujícím pořadí:

OSOBNÍ ÚDAJE

Uvést do životopisu své jméno, adresu a kontaktní údaje je základ, bez nich by zaměstnavatel ani neměl možnost vás kontaktovat.

  • Jméno a příjmení napište vždy celé, vyvarujte se iniciál místo křestního jména. Přidat můžete dosažený akademický titul, vyvarujte se naopak oslovení jako pan, slečna apod.
  • Adresu napište takovou, na které je reálně možné vás zastihnout, nutně tedy nemusí jít o adresu trvalého bydliště. Dbejte na to, aby byla úplná – uvádějte ulici, číslo popisné a město.
  • Telefonní číslo uvádějte takové, na které je možné se vám většinu času dovolat. Pokud tedy neplánujete sedět celý den doma, číslo pevné linky nepište. Co se e-mailu týče, ideální je, pokud adresa sestává ze jména a příjmení. Rozhodně neuvádějte rádoby vtipná přihlašovací jména, která jste si vymysleli, když jste byli v pubertě.
  • Stále častější je přikládání fotografie. Ačkoli to povinné není, vězte, že personalisty takový životopis daleko více zaujme. Fotka by měla mít určitou úroveň. Vidět by na ní měl být celý obličej, člověk by se ideálně měl dívat přímo do objektivu a měl by být vhodně oblečen. Pokud máte jen momentky z oslav nebo selfíčka ze sociálních sítích, bude lepší, když fotku do životopisu dávat nebudete.
  • Co naopak uvádět nemusíte, je datum narození. Pokud už se rozhodnete jej do životopisu napsat, dbejte na to, abyste ho zapsali ve formě den, měsíc a rok. Uvádět rovněž nemusíte váš rodinný stav, počet dětí, národnost či zdravotní stav.

VZDĚLÁNÍ

Ačkoli vystudované školy nejsou dávno tím jediným, co zaměstnavatele zajímá, je vždy nutné ukázat, jakým oborům jste se během studia věnovali – a to obzvlášť tehdy, pokud jste čerstvý absolvent

  • Uvádět by se mělo nejvyšší dosažené vzdělání, v případě studentů pak aktuální obor studia. Pokud máte vystudované například dvě vysoké školy, napište obě. Začínejte vždy tou školou, kterou jste studovali naposledy.
  • Jestliže jste studovali střední školu a potom pokračovali na vysoké jiným oborem, napište do životopisu i střední školu – to se hodí například v případě, že se hlásíte do zaměstnání, ve kterém byste upotřebili spíše znalosti ze střední. Základní školu do životopisu pište pouze tehdy, pokud nemáte vystudovanou žádnou jinou školu.
  • Nezapomeňte vždy uvést název školy, obor studia, rok ukončení (nebo předpokládaný rok ukončení).
  • Do životopisu můžete napsat i školy, které jste z nějakého důvodu nedokončili, pokud vás jejich studium nějak profesně obohatilo. Lze uvést i důvod nedostudování, buďte ale struční – osobní, rodinné, zdravotní důvody…
  • Tato kategorie je také místem, kam zapište nejrůznější kurzy, které jste absolvovali v rámci sebevzdělání, ideální je doložit je certifikátem.

PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI

Praxe je tou nejdůležitější částí celého životopisu, právě proto byste si na této části měli dát nejvíc záležet.

  • Jednotlivé pracovní zkušenosti zapisujte vždy od nejnovější po nejstarší – to znamená, že vaše poslední zaměstnání bude ve výčtu úplně nahoře.
  • U každé pracovní zkušenosti vždy uvádějte:
    • dobu, po kterou jste zaměstnání vykonávali, a to ve formě měsíc/rok
    • název pozice – v ideálním případě tak, jak byla zapsána v pracovní smlouvě
    • zaměstnavatele – pokud jste se s bývalým zaměstnavatelem nerozešli ve zlém, můžete kromě jeho jména uvést také kontakt, na kterém si může ten současný ověřit reference na vaši osobu
    • pracovní náplň – vyjmenujte, co jste v rámci své pozice měli na starost, vypíchnout také můžete největší úspěchy
  • V životopise není nutné uvádět všechna místa, která jste zastávali. Pokud máte pracovních zkušeností velké množství, vyberte jen ty pozice, které jsou vzhledem k poptávanému zaměstnání nejrelevantnější.
  • Pokud naopak máte pracovních zkušeností málo, jste například student nebo čerstvý absolvent, je vhodné do životopisu napsat i absolvované praxe nebo brigády.
  • Především maminky asi bude zajímat, zda do životopisu mají zapisovat také dobu strávenou na mateřské dovolené. Pokud jste během mateřské/rodičovské byli zaměstnáni, zapište k příslušné pozici, v jakém období jste dovolenou čerpali – ideálně ale až pod popis pracovní náplně. Informaci tak nezamlčíte, zároveň na ni ale zbytečně neupozorníte. Pokud jste během mateřské nikde zaměstnáni nebyli, budete muset tuto informaci mezi pracovní zkušenosti uvést – jinak by v životopise vznikla časová díra, kterou byste museli později vysvětlovat. V případě, že jste během mateřské například částečně pracovali či podnikali, určitě tuto skutečnost v životopise uveďte.

 

  • Podobná je situace, kdy člověk strávil nějakou dobu na úřadu práce. Pokud tato doba byla kratší než půl roku, obecně platí, že uvádět se nemusí. Delší časový úsek byste ale museli nejspíš vysvětlovat, v takovém případě je tedy lepší evidenci na úřadu práce přiznat.

JAZYKOVÉ ZNALOSTI

Znalost cizích jazyků je v dnešní době velkou výhodou. Nevyplatí se ale uvádět vyšší úroveň znalostí, než ve skutečnosti máte – personalista by vás mohl u pohovoru překvapit testem nebo třeba vést celý pohovor v cizím jazyce.

  • Rodný jazyk do životopisu nezapisujte. U cizích jazyků vždy uveďte úroveň svých znalostí.

POČÍTAČOVÉ ZNALOSTI

Ovládáte počítačové programy? Vypište jejich seznam a zároveň uveďte, na jaké úrovni jste schopni s nimi pracovat.

  • Při výčtu počítačových znalostí vždy zohledněte, na jakou pozici se hlásíte. Pokud usilujete o místo IT experta, nikoho neuchvátí, že umíte používat internet, Word nebo Excel na uživatelské úrovni. Naopak pokud se hlásíte na méně kvalifikovanou pozici, klidně do životopisu napište i toto.

DALŠÍ SCHOPNOSTI

Do této kategorie můžete zapsat všechny další znalosti, které se nevešly do předchozích bodů.

  • Vlastníte řidičský průkaz? Napište nejen to, na které skupiny vozidel máte oprávnění, ale také jaká je úroveň vašich řidičských schopností, případně kolik kilometrů už máte najeto.
  • Toto je také místo, kam můžete zapsat své silné charakterové vlastnosti – ať už jde o schopnost rychle se rozhodovat, pracovat pod tlakem apod.
  • Pokud chcete, můžete sem také napsat vaše zájmy. Není to sice povinné, ale zaměstnavateli se tak ukážete v lidském světle.

PODPIS

V závěru životopisu uveďte aktuální datum a místo, odkud životopis odesíláte. Chybět nesmí ani podpis. V případě, že posíláte dokument elektronicky, stačí pouze napsat vaše jméno, pokud jej posíláte poštou, podepište životopis rukou.

TIPY NA ZÁVĚR

Předtím, než životopis odešlete, několikrát si ho přečtěte – nic totiž nepůsobí hůř, než když je plný gramatických chyb. Pokud soubor posíláte elektronicky, dbejte na to, aby byl uložen v obvyklém formátu, který personalisté nebudou mít problém v počítači otevřít.