Jeho strýc nepřežil výslech čínské policie a čtyři dny po zatčení zemřel. To je jen jeden z příběhů, který je popsán ve Zprávě o svědectví represí vůči ochráncům lidských práv ve třetích zemích. Tu v minulém týdnu na konferenci ve Štrasburku představila Organizace nezastoupených států a národů (UNPO). Akce se zúčastnili i někteří aktivisté, kteří popsali praktiky, kterým musí čelit. 

„Zvěrstva páchaná na menšinách po celém světě jsou bohužel stále součástí dnešního světa. Musíme je jednoznačně odsoudit a nesmíme před nimi zavírat oči. Proto je velmi důležité sdílet osvětu o těchto represivních praktikách s širokou veřejností a také dát prostor těm, kteří je zažívají. Setkání s aktivisty evropské diaspory a vyslechnutí jejich příběhů pro mě bylo srdceryvným zážitkem. Jako dlouhodobá zastánkyně lidských práv jsem přislíbila, že se o jejich osudy budu dále zasazovat,” okomentovala europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která konferenci pořádala.

Násilné akty odvety proti skupině obyvatel vychází nejčastěji ze strany autoritářských států. V Číně se takové násilí páchá na ujgurské menšině za cílem převýchovy a potlačení kultury i víry. „V případě velmi ohrožené ujgurské menšiny se jedná o únosy, zastrašování a pomluvy s cílem kriminalizovat práci obránců lidských práv. Je tedy povinností vlád jednat tak, aby je chránily,” vysvětlila programová a advokační manažerka Světového ujgurského kongresu (WUC) a prezidentka Ujgurského centra pro demokracii a lidská práva (UCDHR) Zumretay Arkin.

Dalšími oběťmi represí jsou krymští Tataři, tedy obyvatelé poloostrova Krym, který je dodnes předmětem geopolitických sporů. Po náročném 20. století, kdy byli deportování a následně rehabilitováni, byla problematická jejich integrace do společnosti. Od ruské anexe poloostrova jsou ale vystavování fyzickému násilí a teroru. „Deokupace Krymu je jediný způsob, jak zastavit represálie Ruska proti krymským Tatarům,” říká krymský Tatar, který vystoupil na konferenci.

Svědectví, která jsou součástí zveřejněné zprávy, vycházejí z rozhovorů s 26 aktivisty evropské diaspory včetně ahvázských Arabů, ázerbájdžánských Turků, krymských Tatarů, Gilaků, Kurdů, Tibeťanů a Ujgurů. Navazuje na zprávu Organizace nezastoupených států a národů z dubna 2021, která zdůrazňuje rozsah a závažnost takzvaných transnacionálních represálií spáchaných autoritářskými státy.