Více než rok trvající pandemie má výrazný vliv na nezaměstnanost. Mezi nejvíce zasažené skupiny patří lidé do čtyřiadvaceti let, počet mladých bez práce stoupl meziročně o třicet procent. Vyplývá to z dat pracovního portálu Profesia.cz. Výrazně klesá zájem zaměstnavatelů například o absolventy učňovských oborů.
Ke konci března bylo v evidenci úřadu práce celkem 12 785 absolventů škol všech stupňů vzdělání. To je meziměsíčně o 261 méně, meziročně pak o 3 544 více. Bez práce bylo k poslednímu březnovému dni celkem 9 491 bývalých studentů.
„Dramaticky klesá zájem zaměstnavatelů například o absolventy učňovských oborů, kteří kvůli pandemii neměli možnost projít si v rámci výuky praxí ve firmě. Tuto ztrátu konkurenceschopnosti na trhu práce mohou mladí absolventi dohánět léta. Jsou tedy ve značné nevýhodě, která jen tak nepomine,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Z hlediska pohlaví pak pandemie dopadá hůře na ženy než na muže. Podle ekonoma ovšem hloubí příkopy nerovnosti napříč celou českou společností.
„Těsně před propuknutím pandemie, koncem února 2020, si zaměstnání na tuzemských úřadech práce hledalo celkem 227 369 lidí, z toho 110 519 žen. Ty tehdy tvořily 48,6 procenta všech uchazečů,“ popisuje Kovanda.
Koncem letošního března však již byla situace jiná. Z 306 616 uchazečů o práci bylo 154 440 žen, tedy 50,4 procenta. Za rok pandemie jich přibylo 43 921, zatímco mužů je o 35 326 více.
„Ženy jsou totiž častěji než muži zaměstnány ve zvláště těžce zasažených sektorech, jako jsou obecně služby, konkrétněji pak maloobchod, ubytování, gastronomie, turistický ruch, kosmetické salony nebo kadeřnictví,“ vysvětluje Kovanda.
Podle něj se navíc hloubí příkop mezi jednotlivými segmenty ekonomiky. „Na jedné straně jsou odvětví prakticky nezasažená ekonomickými dopady pandemie. To jsou také ta financovaná z velké části či výhradně z veřejných rozpočtů, tedy pozice úředníků, zdravotníků, učitelů, policistů, hasičů a dalších. Pak existují odvětví pandemií naopak velmi těžce zasažená,“ dodal ekonom.
