Konec války na Ukrajině je zatím v nedohlednu a vinou útoků ruské armády denně stále umírají nevinní civilisté včetně dětí. Navzdory tomu ale Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil sportovním federacím umožnit návrat ruských a běloruských sportovců do soutěží pod neutrální vlajkou. Jedná se o naprosto nechutný alibismus! Opravdu nerozumím tomuto skandálnímu rozhodnutí, které je skvrnou na reputaci MOV.

Porušení olympijských zásad

Rád bych viděl do hlavy prezidenta MOV Thomase Bacha a dalších činovníků, protože tomu opravdu nerozumím. Popírají samotnou olympijskou myšlenku. Jedním z cílů olympismu má totiž být „zapojení sportu do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti.“ Zavíráním očí nad pokračující ruskou agresí ničeho takového opravdu nedosáhneme.

Prezident MOV Thomas Bach pak ještě dále šokoval, kdy vyjádření řady evropských vlád včetně té české označil za zavrženíhodné. Tvrdí, že tím prý narušují autonomii sportu. Odvolávat se na něco takového v době, kdy během konfliktu umírají civilisté, mnozí sportovci nemohou kvůli válce reprezentovat svoji zemi a někteří z nich už dokonce důsledkem válečných událostí zemřeli, považuji za naprosto nehorázné.

Pobavil mě také šéf ruského olympijského výboru Pozdňakov, který řekl, že navrhované podmínky jsou porušením principů MOV a OSN. Tady je krásně vidět naprostá absence sebereflexe, kterou Rusové ve velké míře oplývají.

Vyskytli se takoví, kteří mluví o diskriminaci ruských sportovců s odvoláním na článek Olympijské charty, kde se píše, že „provozování sportu je lidským právem. Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství, solidarity a fair-play.“

Bohužel zapomínají na práva ukrajinských sportovců, kterým bylo kvůli ruské agresi v tom lepším případě znemožněno věnovat se sportovní činnosti. V tom horším se mu nebudou moci věnovat už nikdy, protože se stali obětí této nesmyslné války.

A hlavně se zapomíná na druhou část textu. O nějakém porozumění, duchu přátelství či solidaritě nebo alespoň fair play (o které se zde ještě zmíním) samozřejmě nemůže být v případě Ruska dopouštějícího se agrese vůči jiné zemi ani řeč. Pokud je něčí jednání v naprostém rozporu s duchem olympijských zásad, pak jednoznačně právě to ruské.

Olympiáda byla vždy o politice

Novodobé olympijské hry byly ovlivněné politikou už od samého počátku. Málo se bohužel v celé této debatě připomíná, že k neúčasti či vyloučení některých zemí došlo v historii olympijských her už mnohokrát a příčinou nemusela být zdaleka jen nevyprovokovaná agrese vůči cizímu státu coby nejhorší čin, kterého se může stát dopustit.

Pár příkladů z novodobé historie: Tak třeba taková JAR měla mezi lety 1960-1992 zapovězenou účast na olympiádách kvůli své politice apartheidu. V reakci na sovětský vpád do Afghánistánu bojkotovala většina západních zemí olympiádu v roce 1980 v Moskvě. A o čtyři roky později udělal totéž jako odvetu východní blok s výjimkou Rumunska. Na olympiádě v roce 2000 v Sydney byl vyloučen Afghánistán kvůli tomu, že talibanská vláda zakazovala sport ženám.

A pak zde máme Rusko, které už bylo dříve vyloučené z olympijské účasti kvůli dopingu. Poprvé se to Rusku stalo na OH konaných v roce 2018 v korejském Pchjongčchangu. Stejně tak nemohlo kvůli rozhodnutí Světová antidopingové agentury soutěžit pod svojí vlajkou ani předloni v Tokiu.

Ruské pojetí sportu

Sport je v Rusku centrálně řízen, to víme na základě mnohých skandálů. Pokud má mít sport smysl, měl by se hrát fér a podle pravidel, to však Rusko v žádném případě nedělá. Dopingové aféry vrhly světlo reflektorů přímo na Kreml.

Shodou okolností před pár dny Mezinárodní olympijský výbor potvrdil, že česká reprezentantka Zuzana Hejnová obdrží stříbro ze závodu na 400 m překážek na OH v Londýně 2012. Dosavadní ruská vítězka Anťuchová byla totiž diskvalifikována za doping. Pozdě, ale přece.

Zuzana Hejnová si samozřejmě zaslouží obrovskou gratulaci! A samotný doping nestojí v tomto případě za další komentář. Už to beru jako samozřejmost a součást ruské tradice. Pojem fair play Rusku nic neříká. Jejich sportovci jednoduše nemají na významných mezinárodních kláních co dělat.

Ruská účast by měla být nemyslitelná

Na jednu stranu se Mezinárodní olympijský výbor tváří, že zpřísňuje podmínky, ve skutečnosti se ale o žádné velké zpřísnění nejedná. Opravdu má být za rozpoutání válečného konfliktu, kde umírají civilisté stejný trest jako za mnoho případů dopingu u sportovců?

Když Rusko napadne a obsadí část sousedního státu, vraždí jeho obyvatele, dopouští se znásilňování, deportací některých obyvatel a doslova i krádeží dětí, pro předsedu MOV to absolutně nic neznamená. Navíc ještě vynadá těm, co jsou proti. Opravdu šílený přístup.

Názor, že „politika do sportu nepatří“, je v tomto případě absolutně mimo a v praxi jen znamená zavírat oči nad zjevnými válečnými zločiny, kterých se Rusko dopouští. Politika prostupuje všemi oblastmi, tedy i sportem. Myslet si opak považuji za naivní.

V diktátorských režimech, jako je ten Putinův, to samozřejmě platí dvojnásob. I kdyby ruští sportovci nesoutěžili pod ruskou vlajkou, Kreml stejně bude zneužívat jejich úspěchy k vlastní propagandě.

Plivnutí do tváře všem zemřelým ukrajinským sportovcům

Nikdo, kdo viděl zvěrstva napáchaná ruskou armádou, nemůže pochybovat o tom, že účast ruských sportovců by měla být za současných okolností naprosto nemyslitelná. Někteří ukrajinští sportovci už zemřeli při obraně své vlasti, případně se stali obětí ruských útoků na civilní cíle.

Tito lidé věnovali veškeré své úsilí tomu, aby byli ve sportu úspěšní. Jejich životy však skončily předčasně a už nikdy nebudou mít možnost reprezentovat svoji zemi na olympiádě. Mimochodem, před pár dny zemřel v nemocnici na následky zranění z boje s ruskými okupanty další ukrajinský sportovec – čtyřnásobný mistr světa v kickboxu Vitalij Merinov.

Považují za naprosto nemorální a ohavné umožnit účast na olympijských hrách sportovcům Ruska a Běloruska. Znamená to výsměch všem zemřelým ukrajinským sportovcům a všem obětem Putinovy barbarské invaze na Ukrajinu. Pokud MOV povolí Rusům účast na olympijských hrách v Paříži v roce 2024, zbytek světa by je měl bojkotovat!

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor je europoslanec za KDU-ČSL.