Muž, který musel být minulý rok o Vánocích hospitalizován kvůli koronaviru, se konečně vrátil domů. Podle lékařů z londýnské nemocnice, kde čtyřicetiletý Andrew Watts ležel, šlo o pacienta s nejhorším průběhem onemocnění covid-19. Na nemocničním lůžku strávil přesně 300 dní, informoval web LadBible s odkazem na samotnou nemocnici.
Epidemie koronaviru trápí celý svět a více než rok a půl neustále posloucháme zprávy o nových nakažených. Zatímco někdo má štěstí na lehký průběh, jiní s covidem-19 bojují těžce a jejich zotavení trvá déle. Mnoho lidí bohužel onemocnění podlehne. Toho se obávali také lékaři v londýnské nemocnici Queen Elizabeth Hospital, kde s velmi těžkým průběhem ležel Andrew Watts.
Otec dvou dětí strávil osm měsíců na jednotce intenzivní péče, pět týdnů byl dokonce v umělém spánku. Podle zdravotníků šlo o nejdelší pobyt jakéhokoli pacienta v nemocnici. Lékaři se několikrát obávali, že Andrew nepřežije. V průběhu hospitalizace totiž hned pětkrát čelil kolapsu plic.
Těžký boj s onemocněním nakonec čtyřicátník zvládl a i přes velmi kritické chvíle se 21. října vrátil do svého domova v anglickém Dartfordu. „Týden před loňskými Vánocemi mi začalo být špatně. Nejedl jsem, hubnul, ale myslel jsem si, že je to jen úzkost, která na mne dolehla,“ prozradil Andrew pro deník Evening Standard.
„Když mě přijali do nemocnice s covidem, zpočátku jsem na léčbu reagoval dobře, ale potom mi začala klesat hladina kyslíku a odvezli mě na CT vyšetření. Tehdy mi řekli, že mám pneumotorax,“ popsal muž začátek utrpení.
„Byl jsem na všechno sám, protože to bylo v době, kdy byl covid na vrcholu a v nemocnici platil zákaz návštěv. Bylo toho na mě hodně. V té chvíli jsem plakal, telefonoval jsem sestře Hannah a manželce Hayley, ale nechtěl jsem to říct rodičům. Nemohl jsem se donutit jim to povědět,“ pokračuje Andrew.
Před onemocněním covidem-19 diagnostikovali Andrewovi v říjnu 2019 rakovinu lymfatických uzlin. Chemoterapie byla úspěšná a on se mohl vrátit do práce. Koronavirus však způsobil rapidní zhoršení jeho zdravotního stavu. Lékaři ho museli uvést do umělého spánku a rodině oznámili, že jeho stav je vážný. Následující měsíc jim oznámili, že jeho plíce jsou natolik poškozené, že ho možná budou muset odpojit od plicního ventilátoru.
Stav jeho plic se naštěstí zlepšil a v červnu už Andrew zvládal dýchat bez ventilátoru, musel se však znovu naučit chodit a mluvit. „Pořád jsem si říkal: Proč právě já? Bylo to hodně těžké udržovat si pozitivní náladu,“ prozradil. „Vzpomněl jsem si ale, když mi při chemoterapii říkali, abych se díval dopředu, dával si malé cíle a když jich dosáhnu, stanovil si další,“ popsal těžce zkoušený muž.
Když už se zdálo, že Andrew má to nejhorší za sebou, levá plíce a třetina pravé mu náhle zkolabovaly a musel být opět uveden do umělého spánku. Nakonec však vše zvládl a z jednotky intenzivní péče byl přeložen na běžné oddělení, kde se jeho stav nadále zlepšoval.
Odchod z nemocnice byl pochopitelně slavnostní. Lékaři, sestry, fyzioterapeuti a logopedi ho vyprovázeli potleskem a radostnými výkřiky. „Péče byla fantastická, ale moje cesta ještě zdaleka neskončila. Návrat domů byl jedním z cílů, ale teď začíná další cesta mého zotavování. Teprve před čtyřmi týdny jsem začal chodit a mým dalším cílem je být schopen do Vánoc zajít pro mého syna do školy,“ uzavřel Andrew.
„Všichni jsme šťastni a potěšeni, že se Andrew po deseti měsících strávených v nemocnici mohl vrátit domů,“ uvedl doktor Dan Harding. „Byl jedním z nejvíce nemocných pacientů s covidem, jakého jsme kdy viděli. Takže jeho odchod z nemocnice se svou rodinou byl pro mě a všechny ostatní zaměstnance, kteří se podíleli na jeho léčbě, velmi šťastný a emotivní,“ dodal lékař z londýnské nemocnice.
