Když slyším, co v České republice dělá Andrej Babiš, tak jen kroutím hlavou, vzkazuje Martin (35) z Brna, který už sedm let žije v New Yorku. Jak jsou ve městě opatření kvůli koronaviru? Plánuje se vrátit do Česka?

Martin odjel za prací do USA před sedmi lety. Jeho hlavní motivací ke změně byla přítelkyně, která si našla práci v Chicagu. I když byl absolventem Vysokého učení technického v Brně a chtěl se živit jako architekt, rozhodlo srdce. Ve Spojených státech byl připraven i na práci v továrně, nakonec se na něj ale usmálo štěstí. Našel uplatnění ve svém oboru v nedalekém New Yorku. Ve městě, které nikdy nespí, žije dodnes a po celou dobu se živí jako architekt.

Co máte na Spojených státech nejraději?

Nechci paušalizovat, o USA se toho říká hodně, já žiji v New Yorku a ten je bezvadný. Hlavně kvůli své diverzity, jsou tady lidé z celého světa. Řekl bych, že tady pracuje více cizinců než Američanů. To se samozřejmě projevuje i v architektuře, což je pro můj obor skvělé.

Našel jste si za těch sedm let v New Yorku stabilní přátele?

Lidé se tady hodně střídají. O velkou spoustu dobrých přátel jsem přišel, protože tady byli jen na krátkou dobu. Teď mám stabilní síť známých, se kterými se vídám. Většinou to jsou také cizinci, kteří tady žijí. To, že jsme odjinud nás totiž spojuje.

Martina vzkazuje z Vídně: Média šíří paniku! Přála bych Čechům rakouského prezidenta

Upřímně ale není jednoduché najít si tady opravdu kvalitní přátele. Tím myslím lidi, kteří mají dobré jádro a můžete se na ně spolehnout. Velmi často narážím na kariéristy, takoví nejsou pro mě. Takže když tady narazím na člověka, který je opravdu fajn, tak se snažím si ho ve svém životě udržet. Není jich ale mnoho. Nejvíce opravdových přátel mám v Česku, i po těch letech strávených tady.

Nehraje roli jazyková a kulturní bariéra?

Jazyková bariéra určitě ne. Myslím si, že angličtinu po těch letech už ovládám velmi dobře. Je ale pravda, že s místními máme rozdílné dětství. Vyrůstali jinak než my v Česku. S lidmi, kteří jsou z Evropy a žijí tady, toho máme společného více.

Zvažoval jste, že byste se vrátil do České republiky?

Já tohle plánování moc nemám rád. Hlavně v tuto chvíli ani nevím, jestli mi prodlouží vízum. Takže to rozhodnutí teď nechci dělat, protože neumím říct, jestli tady budu vůbec moci zůstat. Česko mi chybí hlavně kvůli rodiny, po ní je mi smutno. Jezdím za rodinou dvakrát do roka, což není dostatečné. Ale i přes to, kdybych odsud musel odjet, tak bych se hned nevracel. Ještě bych si chtěl vyzkoušet žít a pracovat v jiných zemích.

Může mít situace okolo koronaviru vliv na prodloužení pracovního víza cizinců? Je možné, že vám ho neprodlouží?

To si nemyslím. Moc se to tady ještě neřešilo, ale podle mě je to spíše naopak. V rámci opatření ohledně koronaviru nám zaměstnavatel dal možnost vrátit se domů a tam pracovat. Pokud bych to využil já, tak o tu dobu, kterou bych strávil v Česku, by mi následně prodloužili vízum ve Spojených státech. Takže kdybych v České republice byl třeba měsíc, tak bych tady v USA pak mohl zůstat o měsíc déle. Ale stoprocentně to potvrzené nemám. Co se může teď reálně stát je, že bude trvat déle vyřízení například zelené karty, kterou potřebuji. Na úřadech se teď totiž pracuje méně.

Jak Vám ovlivnila momentální situace s koronavirem život?

Pro mě je největší změna ta, že pracujeme z domu. Nařízený home office máme už tři týdny. Hodně lidí z práce se bojí, že pokud ta situace bude trvat déle než tři měsíce, tak se začnou zavírat stavby. Třeba v New Yorku se už stavět přestalo. Na stavbě se totiž shlukuje velké množství lidí. Je dost možné, že pokud to bude trvat dlouho, tak třetina lidí z firmy ve které pracuji, přijde o práci. Ti totiž dohlíží na chod staveb.

Gabriela popsala situaci na Mallorce: Před koronavirem se chráníme i podprsenkou

Dále je velká pravděpodobnost, že investoři pozastaví projekty, které chtěli realizovat, protože neví, jak se bude situace vyvíjet a jak se to podepíše na ekonomice. Už teď to začíná být problém, protože stále pracujeme na zakázkách z minulého roku. Až dojdou tyhle, tak se může stát, že nebudeme mít co dělat. Ale jak říkám, záleží na tom, jak dlouho to ještě bude trvat.

Podle americké vlády má nouzový stav být jak dlouho?

Do poloviny června, což je celkem tři měsíce. Pak by se dle jejich odhadů mělo zase všechno pomalu rozjíždět. Ale ty prognózy jsou různé. Pokud se to nezpomalí, tak to také může trvat mnohem déle. Spíš mám také obavy, jak to bude s cestováním. Vůbec nevím, jestli se dostanu domů na Vánoce.

Všiml jste si nějakých dalších změn ve společnosti?

Na první pohled je znát, že se něco děje. Když se podívám ven, tak New York funguje jinak, než je zvykem. Nakupování je třeba úplně jiné, protože na prodejny pouští jen určitý počet lidí. Takže před obchody vznikají dlouhé fronty, ve kterých si držíme odstupy dva metry. Takhle člověk může stát na ulici i 40 minut, než se na nákup vůbec dostane. Prodejny ale díky tomu stíhají doplňovat zboží, takže je v nich všeho dost, což je super.

Ve městě také jezdí mnohem méně metro, ale hlavní rozdíl je ten, že bary a restaurace jsou zavřené. Tohle vnímám jako nejhorší pro ty, co tento typ podniků provozují. Nájmy jsou tady totiž šíleně drahé. Když majitelům vypadne příjem na dva měsíce, tak si vůbec nedokážu představit, z čeho to budou platit.

Jak se k tomu staví pronajímatelé? Nemají v úmyslu jim nájmy odpustit nebo se na jejich placení nějak podílet?

Tohle nevím jistě, řešil jsem to s jednou developerskou společností z New Jersey, která je našim klientem. Říkali mi, že teď vyřizují spoustu zpráv od firem, kterým pronajímají prostory, že nemají na nájem. Myslím si, že pronajímatelé jim teď odloží nájemné, ale budou to muset doplatit později. Ale jaká je přesně situace, abych to mohl přesně popsat, to netuším. Co vím určitě je to, že spousta barů a restaurací zavřela definitivně. Na dveřích mají cedule že končí, tuto situaci prostě nezvládli.

Vláda nemá v úmyslu těmto drobnějším podnikatelům pomoci?

Ne. O tom, že by vláda vydala nějaké nařízení ohledně odpuštění nájmů, případně nějak finančně těmto lidem pomohla, jsem nic neslyšel. Jediné co vím, že jednotlivci, kteří ročně vydělají 75 tisíc dolarů (1,9 milionu korun) nebo méně, dostanou finanční podporu. Tuším, že je to 1200 dolarů (zhruba 30 tisíc korun), pro přirovnání je to cca průměrné měsíční nájemné. Ale to je jen pro Američany, takže já na to nejspíše nárok nemám, i když tady platím daně. Pak je tady klasická podpora v nezaměstnanosti.

Odklad splátek se nemusí vůbec vyplatit, celý dluh se bude dál úročit!

Jak vnímáte opatření v USA oproti České Republice?

Tady jsou ta opatření daleko umírněnější než v Česku. Striktně zavřené jsou jen bary, restaurace a další zábavní podniky. Menší obchody, například ty s oblečením, jsou normálně otevřené. Ale ne všechny, záleží na lokalitě a počtu zákazníků. Roušky, které v Česku musíte mít, tady vůbec vyžadovány nejsou. Jak dbát o zvýšenou osobní hygienu, tedy mytí rukou a další tipy, nám chodí v SMS zprávách. Ty ale posílali ještě dříve, než se z koronaviru stal ve Spojených státech opravdu problém. Myslím si, že to má ale Česko daleko lépe pod kontrolou.

To si myslí i český premiér Andrej Babiš. Slyšel jste, že na Twitteru doporučoval Donaldu Trumpovi, aby se inspiroval opatřeními u nás?

Já když slyším, co v Česku dělá Andrej Babiš, tak jen kroutím hlavou. Věci ohledně jeho střetu zájmů, nebo že teď nakupují ochranné pomůcky z Číny bez výběrových řízení. Podle mě to bere celé jako propagandu a příležitost si zase namastit kapsu.

Díval jsem se na čísla, která udávají kolik Spojené státy potřebují respirátorů a roušek, v poměru s USA toho Česká Republika potřebuje snad desetkrát více. To je docela šílené. Ale tohle je jen můj osobní názor, nejsem odborník. Ani do těch statistik moc nevidím. Zase na druhou stranu, česká vláda se s tím podle čísel pere opravdu velmi dobře, ale kdo ví.

Znáte v nejbližším okolí někoho, kdo se nakazil koronavirem?

Ano, jedna má kamarádka ho chytila, ale přešla to během čtyř dní. Říkala mi, že ztratila čich a chuť, do toho měla zvýšenou teplotu. Nic víc jí nebylo. Tady v New Yorku je to takové těžší, lidé se jen tak testovat nepůjdou. I já, kdyby mi nebylo dobře, tak prostě zůstanu doma a budu se snažit to vyležet. Nikomu bych nic nehlásil, pokud by mi nebylo opravdu tak špatně, že bych nemohl třeba dýchat.

Problém je, že tahle nemoc má různý průběh. Někteří skoro nevědí, že něco mají, jiným zase kolabují plíce. Takže oficiální počty nakažených mohou být zkreslené, protože je velká spousta lidí, kteří se prostě doma vyleží, neotestují se a ani nemusí vědět, že koronavirus vůbec měli.

Říkal jste, že roušky se nosit nemusí. Řeší to lidé nějakým jiným způsobem?

Tady se roušky tak jako v Česku vůbec nešijí, ale jsou tady šílené vynálezy. Například lidé nosí namísto roušky škrabošku na spaní. Také jsem viděl, jak někteří na hlavě nosí igelitové sáčky, to vůbec nevím, jak v tom dýchají. Takže se bavím tím, co jsou všechno schopni vymyslet.

Čím se chránit v době koronaviru? Ministerstvo vydalo návod pro vybrané profese

To, že Česko šije roušky ve velkém jste si tedy všiml. Američané dělají nějaké akce spojené s momentální situací?

Tady se v sedm hodin večer tleská jako poděkování zdravotníkům a všem, kteří teď pomáhají a riskují své zdraví pro ostatní. Takže lidé vykouknou z okna a tleskají. Kdo jede autem, tak troubí.

Všiml jste si mezi Američany nějaké paniky?

Ze začátku byla panika, to ano. Třeba přímo v mé práci, kde je úplně normální, že zůstáváme přesčas, začali kolegové odcházet hned, když oficiálně skončila pracovní doba. Přirozeně jsme se báli, protože nikdo nevěděl, co bude. Stejně tak, jako ve většině jiných zemí, ještě před vydáním přísnějších opatření lidé vykupovali obchody. Pak už to začalo upadat a teď jsou spíše unavení a otrávení z toho, že jsou pořád doma a nechodí do práce. Ale už se více uklidnili. Tady ani není zakázané vycházet, takže jsou normálně venku a hrají třeba basketbal. Tím, že zavřeli i posilovny, tak se více běhá venku. Já osobně se chodím protáhnout na střechu. Taky v New Yorku frčí různé online párty.