Čeští šéfové patří mezi ty, kteří nejvíc respektují volný čas svých zaměstnanců. Mimo pracovní dobu je vyrušují daleko méně, než ve většině evropských zemích. Vyplývá to z průzkumu Eurostatu.
Ačkoli Češi na své šéfy často a rádi nadávají, ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie se mají vlastně dobře. Eurostat v průzkumu zjišťoval, kolik zaměstnanců jejich šéfové v posledních dvou letech „naháněli“ mimo pracovní dobu. V celé Evropské unii bylo v loňském roce takových pracovníků 17,4 procenta, v Česku to bylo pouze 7,7 procenta. „Dá se tedy říci, že tuzemští šéfové ctí volný čas svých podřízených v kontextu situace v EU v nadprůměrné míře,“ komentuje výsledky průzkumu ekonom Lukáš Kovanda.
Z horníka podnikatel? OKD pomůže propuštěným najít nové uplatnění
Ve dvou ze tří dolů na Karvinsku se přestane těžit už v únoru příštího roku. Těžební společnost OKD proto naplno spouští program Nová šichta. Má ...
Lépe jsou na tom jen zaměstnanci v Litvě a Rumunsku. Litevské zaměstnance šéfové ruší jen ve 4 procentech případů, rumunské v 5 procentech. Naopak nejvíce neodbytní jsou zaměstnavatelé ve Finsku (35,3 procenta), Švédsku (32,3 procenta) a Nizozemsku (29,8 procenta).
Statistici také zjišťovali podíl zaměstnanců, které nejenže v uplynulých dvou měsících šéfové kontaktovali během volna, ale navíc jim i zadali úkol, na kterém museli začít pracovat ještě před začátkem dalšího pracovního dne. V Česku bylo takových lidí 5,2 procenta, v EU celkově 10,5 procenta.
„Lépe než čeští zaměstnavatelé si v této statistice stojí opět už jen ti litevští a rumunští, neboť v případě těchto zemí činil loni daný podíl shodně 3,1 procenta. Nejneodbytnější jsou v tomto ohledu opět finští šéfové (podíl loni činil 22,3 procenta) a šéfové švédští a britští (podíl loni shodně činil 15,9 procenta),“ vypočítává Kovanda.
Na základce z legrace načesal kamarádovi pankáče. Dnes má stylové holičství
Tento obsah je sponzorován společností Holičství Holešovice Že by se chtěl věnovat kadeřnickému oboru, tušil Karel Frait už ...
Častěji se šéfové mimo pracovní dobu obracejí na mužské podřízené než na ty ženské. Muži se s takovým chováním setkali v 20 procentech případů, ženy ve 14 procentech. Co se oborů týče, nejčastěji i mimo pracovní dobu pracují realitní makléři, pracovníci v zábavním průmyslu, techničtí a administrativní pracovníci nebo IT specialisté. Naopak nejméně jsou vyrušování dělníci a zemědělci.
„Podobné statistiky je třeba brát s rezervou. Mohou být zatíženy určitou subjektivitou, či dokonce autocenzurou, plynoucích z kulturně-historicky daných norem a vzorců chování. To, co zaměstnanec ve Skandinávii už považuje za vyrušení, třeba zaměstnanec v zemích typu ČR, Rumunska nebo Litvy ve statistice ani nevykáže,“ dodává ekonom.
