Pokud doma vytápíte teplem vyrobeným ze zemního plynu, v příštím roce za něj s velkou pravděpodobností ušetříte. Vyplývá to z údajů Teplárenského sdružení. Ceny by neměly růst ani u jiných typů paliva, které se k výrobě tepla používá.

Ceny dálkového tepla vyrobeného ze zemního plynu v příštím roce neporostou, v některých městech a obcích dokonce dojde ke snížení jeho ceny. Teplárny, které využívají více druhů paliv, zachovají stávající cenu. V případě tepla vyrobeného z uhlí lze očekávat jen mírný meziroční růst cen, který nepřekročí míru inflace.

Ani v příštím roce se nemusí domácnosti výrazného zdražení ceny tepla obávat, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek, uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Tomáš Drápela.

Celkové náklady za teplo budou letos ovlivněny především vládními opatřeními, kvůli kterým mnoho lidí tráví podstatně víc času doma, a nároky na vytápění bytu jsou tak vyšší. Roli hraje také venkovní teplota, ta ale zatím letos odpovídá dlouhodobému průměru.

Čtyřčlenná rodina žijící v bytě za rok v průměru spotřebuje 24 GJ tepla, což odpovídá asi 6 % celkových nákladů domácnosti. Podle statistického úřadu se ale podíl nákladů na vytápění stále snižuje, a to díky rostoucím platů a stabilním cenám tepla.

Ušetřit za teplo můžete i vlastním přičiněním – není totiž nutné vytápět všechny místnosti na stejnou teplotu. Doporučená teplota pro obytné místnosti je 21 °C, koupelnu byste měli vytápět na 24 °C, v ložnici by optimálně mělo být 19 °C, na chodbách a schodištích pak postačí 15 až 18 °C. Podle expertů snížením teploty o 1 °C ušetříte v průměru 5 až 6 % nákladů na vytápění. Pomůže také správné těsnění oken a dveří a správné větrání, které by mělo být krátké a intenzivní.

Teplárny v současné době zásobují teplem pro vytápění a ohřev vody přes čtyři miliony obyvatel. Ve více než polovině případů používají k jeho výrobě uhlí, třetina pak pochází ze zemního plynu. Zbytek připadá na biomasu a teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů a druhotné zdroje energie.