Pokud doma vytápíte teplem vyrobeným ze zemního plynu, v příštím roce za něj s velkou pravděpodobností ušetříte. Vyplývá to z údajů Teplárenského sdružení. Ceny by neměly růst ani u jiných typů paliva, které se k výrobě tepla používá.

Ceny dálkového tepla vyrobeného ze zemního plynu v příštím roce neporostou, v některých městech a obcích dokonce dojde ke snížení jeho ceny. Teplárny, které využívají více druhů paliv, zachovají stávající cenu. V případě tepla vyrobeného z uhlí lze očekávat jen mírný meziroční růst cen, který nepřekročí míru inflace.

Ani v příštím roce se nemusí domácnosti výrazného zdražení ceny tepla obávat, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek, uvedl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Tomáš Drápela.

Benzin a nafta v Česku podraží. Může za to vakcína proti koronaviru

Celkové náklady za teplo budou letos ovlivněny především vládními opatřeními, kvůli kterým mnoho lidí tráví podstatně víc času doma, a nároky na vytápění bytu jsou tak vyšší. Roli hraje také venkovní teplota, ta ale zatím letos odpovídá dlouhodobému průměru.

Čtyřčlenná rodina žijící v bytě za rok v průměru spotřebuje 24 GJ tepla, což odpovídá asi 6 % celkových nákladů domácnosti. Podle statistického úřadu se ale podíl nákladů na vytápění stále snižuje, a to díky rostoucím platů a stabilním cenám tepla.

Jak se počítá cena za teplo v bytovkách? Zaplatí i ti, kteří netopí vůbec

Ušetřit za teplo můžete i vlastním přičiněním – není totiž nutné vytápět všechny místnosti na stejnou teplotu. Doporučená teplota pro obytné místnosti je 21 °C, koupelnu byste měli vytápět na 24 °C, v ložnici by optimálně mělo být 19 °C, na chodbách a schodištích pak postačí 15 až 18 °C. Podle expertů snížením teploty o 1 °C ušetříte v průměru 5 až 6 % nákladů na vytápění. Pomůže také správné těsnění oken a dveří a správné větrání, které by mělo být krátké a intenzivní.

Teplárny v současné době zásobují teplem pro vytápění a ohřev vody přes čtyři miliony obyvatel. Ve více než polovině případů používají k jeho výrobě uhlí, třetina pak pochází ze zemního plynu. Zbytek připadá na biomasu a teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů a druhotné zdroje energie.